HRY

GRAN TURISMO SPORT (2017, PS4)

Jsou hry, respektive herní série, které jsou legendární... Metal Gear, GTA, Civilizace, Assassin's Creed... a samozřejmě spousta dalších (třeba MS Flight Simulator :-D ). Playstation exkluzivní závodní hry Gran Turismo mezi ně také rozhodně patří. Když jsem si někdy okolo roku 2002 koupil svou první PS2, tak mezi mými prvními hrami bylo Gran Turismo 2 (z PS1, protože bylo levnější :-)) Pak postupně následovala trojka, čtyřka a pětka... šestku jsem vynechal... a teď jsem se, po jistém sebepřesvědčování a obavách dokopal ke Sport... A tady je problém: Gran Turismo z mého pohledu postupně degeneruje. Protože se čím dál tím víc snaží dostát tomu svému mottu "The Real Driving Simulator"... a já závodím pro zábavu a preferuji offline hru. Pryč jsou desítky aut a široké možnosti tuningu, kdy šlo ojetinu nerealisticky vymakat na konkurenceschopnou úroveň, pryč je napětí, jaké auto získám jako cenu za vítězství (abych ho mohl prodat a měl na nový motor pro své oblíbené auto), pryč jsou doby, kdy většinu hry šlo hrát bez připojení... Pořád je to zábava, grafikou i pocitem jízdy je to pořád lepší a lepší... ale tak nějak z obsahu hry je toho pro mne míň a míň. Ve skutečnosti je GT Sport pro mne o trochu lepší než pětka, ale ten totální akcent na online hraní mi nesedne - takže půlka hry pro mě nepoužitelná... a ani to by nevadilo, singleplayerová kampaň je relativně obsáhlá... ALE... oni to dotáhli tak daleko, že hra je bez trvalého připojení nepoužitelná, protože i obyčejné uložení, moje auta, moje barevné designy karosérií, prostě všechno... se ukládá online někam k nim. Prostě pruda!!!! S láskou vzpomínám na čtyřku a hlavně na nepřekonatelný třetí díl, kdy jsem fakt celé dny seděl u konzole, snažil se vyhrát, co šlo; snažil se zajíždět co nejlepší časy; nakupoval a prodával auta, abych měl to nejvhodnější...Nyní si jen tu a tam zajedu pár kol... a u toho přemýšlím, co budu dělat, až někdy letos vyjde Gran Turismo 7 na PS5 :-P :-)

SLEEPING DOGS: Definitive Edition (PS4, 2014)

Grand Theft Auto pro chudé :-))) Ne, dělám si legraci... Grand Theft Auto pro Asiaty :-)))... a pro lidi co v third person shooterech preferují bojová umění před střílením :-PP Tajný policista infiltruje jeden z klanů Jakuzy ve svém rodném Hong Kongu - a od toho se pak odvíjí mission-based příběh v otevřeném světě tohoto ostrova (asi trochu oxymoron, že?). Střet povinností muže zákona s loajalitou ke gangu je poměrně zajímavý; jízda autem dobrá; město je hezky živé... no, a jsme zase u srovnání se zmíněnou sérií GTA. Je to prostě povedený klon, s pár inovativními mechanismy (např. skákání na auta), dobrým jízdním modelem, s mnoha sidequesty a achievementy, zajímavými oblečky, dobrým výběrem hudby na některých stanicích autorádia... a systémem zkušeností a upgradů, který vše směřuje k tomu, aby člověk upřednostňoval mlácení před střílením... a to je přesně moment, kdy jsem já osobně znechucen, protože na mačkání pětitlačítkových komb pro provedení vysokého kopu s otočkou a rozepnutím zipu nemám ani náladu ani koordinaci... :-P Vzhledem k tomu, že to bylo ve slevě, tak jsem si poměrně hezky zahrál... ale vládce žánru je stále jen jeden!!! :-)

CALL OF DUTY: BLACK OPS: COLD WAR (2020, PS5)

Děkuji Ježíšku, moje první hra na PS5 (míněno určená pro PS5)... válečné FPS mě nějak tradičně míjely. Z těch hlavních 3 sériií jsem na PS2 jsem hrál jednu nebo dvě Medal of Honor (asi Rising Sun a něco) a Call of Duty 4: Modern Warfare... a relativně nedávno na PS 4 jsem měl možnost zahrát si Battlefieldy 1 a 4. Obecně mi asi trochu vadí ta jejich linearita a snaha blížit se realitě (tj. spíše realistické zbraně, potřeba využívat krytí a rozmýšlet své další kroky), tj. míň srandy :-). A tak tady mám CoD:BO: CW :-D, které mě překvapilo... překvapilo v mnoha směrech. Zombie mód a multiplayer mě poměrně míjejí, bo nehraju online (byť se dají hrát s boty anebo sám (zombie)) a tak mě hlavně zajímala singleplayerová kampaň... a to je hlavní zdroj překvapení :-). Špionážní příběh zasazený do počátku osmdesátých let - o boji CIA s nukleární hrozbou v Evropě - je dostatečně zajímavý, baví - frenetické flashbacky do Vietnamské války jsou zpestřením, prostředí jednotlivých misí je povedené a různorodé, arzenál zbraní super, twist na konci je dobrý... a umožňuje různé varianty konce. Překvapením ovšem taky je, že singleplayer kampaň je poměrně krátká (ano, beru, že CoD je hlavně o multiplayeru) a že některé mise (třeba východní Berlín) jsou spíš ve stylu Hitmana než střílečky. Jako hlavní vada kampaně se mi pak jeví zcela slabomyslná první půlka mise v ústředí KGB v moskevské Lubjance (to je prostě jen adventurní postupné plnění úkolů)... je však více než vyvážena báječnou misí v závěru, když je hlavnímu hrdinovi opětovně vymýván mozek a on je nucen znovu prožívat boj ve vietnamské džungli ... zacyklení v rozhodovacích procesech spolu se zobrazením zhoršujícího se stavu mozku se autorům fakt povedlo - a už jen kvůli tomu (a možnosti různých konců) si to určitě zahraju nejméně ještě jednou. Políčkem do mé tváře pak bylo zařazení několika hlavolamů, respektive šifer... ve své tuposti bych si s jednou z nich bez pomoci zvenčí neporadil :-P :-). V obecné rovině zatím musím vyjádřit svou nespokojenost s dosavadním množstvím a kvalitou launch titulů na PS5 (SpiderMan mě nezajímá)... jako světlý bod vidím očekávané letní vydání Gran Turisma 7, jinak je to zatím spíš o portech her z PS4 :-/. Co se týče klasických FPS samotných... tak toto CoD dobrý... ale kde jsou časy PS exkluzivit jako Killzone... a hlavně ty 3 díly výborné Resistance na PS3???? Jako jediná adekvátní náhražka tím pádem paradoxně zůstává looter/shooter Borderlands 3, viz o pár článků níže.

JUST CAUSE 4 (2018, PS4)

Tý jo... původní Just Cause na PS2 vyšla už v roce 2006... dvojku a trojku jsem nehrál... a teď čtyřka. Just Cause hry jsou o svrhávání diktátorských režimů, o likvidaci žoldáků, hromadě pologenerických sidequestů a volném pohybu po mapě (teda pokud vás někde nezastřelí/nesestřelí hned po vstupu do jiného okresu :-)). Jde o hry, které se směle mohou měřit s GTA (vyjma příběhu a UI hry) a FarCry (vyjma... nevím... FarCry má asi vždycky lepší protagonisty i antagonisty :-)) a které (JC 4 určitě) vedou v grafice prostředí. Prostředí je totiž asi hlavní devíza Just Cause 4. Na velkém prostoru fiktivní latiskoamerické země Solís je všechno - džungle, poušť, hory, urbanizované prostředí... a zejména při jízdě či letu nad krajinou je to paráda... zvěř v lesích, proměnlivé počasí (ve hře má navíc speciální roli, bo je to jeden z nástrojů diktatury); vodní toky, vodopády; ani jedna vesnice není stejná; industriální objekty a vojenské základy... kam se hrabou generické usedlosti v GTA 5 (i když jsou modelované podle "skutečného" pobřeží Kalifornie)... nějaké vstupování do cizích domů se sice stále nekoná, ale i tak je to prostě paráda... V ostrém kontrastu je US (umělá stupidita) hry - nejen co se týče chování řidičů na silnicích nebo občasné divné chování oponentů, hlavní problém je obecná UI a některé herní mechanismy - naprosto otravné spawnování nepřátel v čerstvě dobyté lokaci (a vlastně kdekoliv)... beru, že je občanská válka a nepřítel je všude... ale když se najednou, na vyčištěném náměstí, během pikosekundy za vašimi zády objeví chlap s RPGčkem, tak nic moc :-P; podivná je občas také fyzika, trefený 40tunový tank letící v kotrmelcích několik desítek metrů vzduchem vypadá zajímavě... ale když se to opakuje příliš často, je to fuj :-D. Zvláštní kapitolou - a odlišujícím bonusem - série je létání... hlavní hrdina Rico Rodriguez má takový jako postroj/nástroj, který vystřeluje lanko, kterým se dá do slušné dálky dostřelit a pak se přitáhnout/skočit... někdy je to hodně proti přírodě, ale je to dynamické a dobře udělané (a spolu s možností padáku a flysuit) a hlavně zábavné!!!! V JC4 možnosti háku už autoři trochu přeplácali, ale nikdo hráče nenutí ty nové vlastnosti používat, takže OK. Je zajímavé, jak u výborných a špatných věcí si vystačím s pár řádky... ale u smíšených pocitů nevím, kdy skončit :-). Jako oddechová střílečka naprosto super, v současné době navíc za 500, čili poměr cena výkon zcela OK... a těch pár much v pohodě přebije rozmanitost prostředí!!! PS: nevím, jak to vypadá na PS4, ale na PS5 to běhá bez zaškobrtnutí :-)

PLAYSTATION 5 - první dojmy :-)

takže:

• je fakt velká, ani ta obří první verze PS3 se jí nevyrovná (i když asi byla trochu tlustší, ale rozhodně celkově menší);
• předběžné recenze nelhaly, disková mechanika je až nečekaně hlučná... jinak je to celé takové tišší (v porovnání s PS4 s normálním HDD);
• ten SSD disk, asi i v kombinaci s RAM je fakt rychlej - díky (hurá) zpětné kompatibilitě s hrami na PS4 mám srovnání;
• nový ovladač je vzhledově i tvarově odlišný od dosavadních DualShocků, drží se ale poměrně dobře a asi to bude OK; avizovaný a oslavovaný haptický feedback jsem ovšem zatím nezkusil, k té s PS5 dodávané (teďnevímjaksejmenuje)hře jsem se zatím nedostal, bo hraju PS5 upgradovanou verzi Borderlands 3 :-); jisté obavy mám nad výdrží baterie ovladače, ale uvidíme :-);
• mírné mínus je, že konzole nemá webový prohlížeč (předchozí verze ho měly)... ani nejde stáhnout... argument bezpečnosti ze strany Sony mi přijde lichý, když se navíc bavíme o tom, že jinak je to internetově poměrně závislý stroj - a mj. nabízí připojení na Twitter, Youtube a Google účet... osobně mi je to jedno, protože od prohlížení webu mám počítač nebo mobil... ale v principu mi to přijde trochu ujeté (a navíc to jde mírně ošidit, jak šmejdiví uživatelé již objevili a dali na internet :-D);

a dále:

• pořád mi hlava nebere (a Sony tím má u mě dlouhodobě OBŘÍ mínus), proč nemáme zpětnou kompatibilitu s hrami (míněno těmi na fyzickém nosiči) na PS3 a PS2... ať mi nikdo neříká, že je to technicky tak těžké... na PS2 šly hrát hry z PS1; a pak se to podělalo - na PS3 šly hrát hry z PS2... ale jen na tom prvním výrobním modelu... ty další verze PS3 už to neuměly; PS4 umí jen svoje hry... a teď se to tedy trochu zase zlepšilo, bo PS5 "umí" hry z PS4... ale nic to nemění na tom, že obrovské množství disků mi doma bude ležet ladem, protože strčit hru z PS2 (Time Splitters, Time Splitters :-)) nebo PS3 (GTA IV) rovnou do nové konzole by bylo super... vytahování PS3 z krabice je prostě neuživatelské... :-PPP;
• a ano, měl jsem štěstí, že moje předobjednávka vyšla :-) :-).

BORDERLANDS 3 (2019, PS4)

Borderlands jednička na PS3 byla poměrně zjevení... poměrně rozsáhlá FPSka s příběhem, množství zbraní, nepřátelé, zajímavé prostředí... a hlavně ta polokreslená grafika... to vše bylo super a hodně jsem si to před těmi deseti lety užil. Dvojka a ty různé DLC a presequely v podstatě opakovaly původní formuli na větším územním rozsahu... zahrál jsem si je, ano... ale nadšení se už neopakovalo... No, a loni vyšla trojka... která opět opakuje původní formuli... na ještě větším, planetárním rozsahu, s více zbraněmi, s více RPG prvky... a já jsem... si to hrozně užil :-) :-) Příběh neruší, více i méně vtipné vtípky a hlášky fungují; prostředí několika planet je velice různorodé a povedené; skilly mojí postavy umožňují unikátní kombinace; čtyři hratelná povolání jsou fakt odlišná - takže to hodlám odehrát do konce minimálně ještě dvakrát. Přestože to asi není pro hardcore FPS fandy dost FPS hardcore, tak boje s bossy a hlavně "běžnými" badass nepřáteli jsou často opravdu frenetická řežba, která nutí nejen k rychlému pohybu ale i aktivní práci s nesenými zbraněmi během boje (nepřátelé mají zbroj, jiní jsou imunní proti ohni nebo mrazu). Příběh je další variací na téma záchrany planety a hledání legendárních Vaultů prastaré rasy Eridianů... a je v pohodě, protože questy jsou poměrně rozmanité (ano, v 90 % je to "dojdi někam a někoho/něco tam postřílej", ale rozmanitě :-D), NPC jsou občas možná moc ukecané, ale kromě pár nepřeskočitelných cutscén jde vždycky jít dál a informace najednou dostáváte v HUD jako rádiem. Ve výsledku bych rozhodně doporučil, je to poměrně hodně hodin barevné a veselé zábavy s povedeným modelem střelby :-) Nedostatky jsou z mého pohledu v podstatě jen dva - hra moji PS4 (mám takovou tu 2 generaci, ale nikoliv Pro verzi) vytěžuje evidentně na maximum, zejména při změně lokace to občas chvilku načítá grafiku (to ale vyřeší PS5, že? :-D; a druhá je ovládání vozidel, které je tradičně v Borderlands prostě divné... ale s tím se rozhodně žít dá :-)

THE OUTER WORLDS (PS4)

V roce 2019 okolo toho bylo poměrně hodně hype ve stylu "nástupce" Falloutu ve vesmíru... dobové recenze byly taky poměrně přívětivé... snad jen s mírnou kritikou, že by to mohlo být delší... No, nene... se všichni sekli... je to prostě kratší Mass Effect: Andromeda s mírně podobným, ale slabším příběhem, s lepší FPS střelbou a s generickými stupid-AI nepřáteli. V systému čeká loď s uspanými kolonisty ze Země a ve výsledku jde o to, jestli se vám je podaří dopravit na hlavní planetu... kde zatím vládne první vlna, která už nemá zájem něco měnit. A tak prostě skáčete z jedné lineární planety na druhou (snad ještě otravněji než zmíněný ME: A) tam postřílíte pár lidí nebo představitelů místní barevné a agresivní fauny... seberete loot... a znova... a znova... Příběh mě natolik nezaujal, že jsem dialogy pak už jen odklikával, abych dostal questy. Co se týče zbraní, je tam možnost jejich úpravy pomocí modů, které lze koupit nebo jsou dostupné jako loot, ale tak nějak je to o tom, mít v daném typu tu nejkvalitnější a dál nic není potřeba (možnost modování zbraní a hlavně typu působené damage - koroze, plasma, elektřina - trochu evokuje Borderlands, ale tam je výběr zbraní o hooooodně pestřejší). Samotné levelování postavy by snad ten Fallout mohlo mírně evokovat - přidávají se bodíky skillům a perkům... skilly zajímavě tvoří několik skupin, které nejdřív levelujete jako celek, po dosažení padesáti bodů ze sta pak už body přidělujete jen jednotlivým podvlastnostem. Celé bych to ohodnotil tak 50 % - za levelování postavy a plynulý běh hry ve všech lokacích... a za akceptovatelně krátké načítací časy při přeletu mezi planetami by se dalo ještě tak deset procent přihodit. Že bych ovšem byl svědkem něčeho, co viděli recenzenti, to tedy fakt ne...

DETROIT - BECOME HUMAN (PS4, 2018)

Moje herní oblíbenosti jsou hlavně RPG, FPS, tahové strategie, popř. letecké simulátory... a mezi neoblíbenosti patří sportovní hry, arkády... a hlavně point and click adventury... no, a Detroit je vlastně esencí klikací adventury :-P Jenže, jenže... výborná grafika (postavy jsou založeny na digitalizaci skutečných herců); různé volby, které opravdu totálně ovlivní celý příběh; výborný příběh - zejména, co se týče námětu a reálií (možná trochu klišé téma o tom, jak androidí služebníci lidstva nabývají sebeuvědomění, a o tom, jak jsme jimi si sami zruinovali ekonomiku/lidskou společnost - ale je prostě výborně podané); výborná atmosféra (hledání vrahů v temných zákoutích a bytech přináší i fungující lekačky a jiné nechutné momenty); inovativní mechanismy (zpětné zkoumání/přehrávání událostí v mozku androida) ... to všechno tvoří výborný mix, který mě velmi příjemně překvapil, na mnoho hodin zaujal (možnost přehrát kapitoly jinak, s jinými volbami, je zajímavá a baví!). Jako bonus pak máme ve dvou hlavních rolích Lance Henriksena (a nehraje androida :-D) a Clancy Browna (ano, pan There Can Be Only One :-D) a také povedenou geopolitickou linku běžící ve zprávách v pozadí (poměrně nehezky uvěřitelně podaná eskalace mezinárodního napětí v Arktidě). Samozřejmě, není to Fallout nebo Time Splitters ;-), ale i tak jsem si to fakt hooooodně užil!

HORIZON ZERO DAWN (PS4)

Wow!!! Tak tomu říkám příjemné překvapení. To, že HZD mělo v době vydání (2017) hodně kladné recenze jsem samozřejmě registroval... ale jako velký nepřítel akčních her z pohledu třetí osoby jsem nijak necítil potřebu se tehdy hrou zabývat (a asi jsem se taky bál těch luků a šípů :-))... vždyť i Skyrim hraju ve FPS módu (GTA a RDR2 nepočítám, ty jsou tak jinde, že bych je hrál klidně i z pohledu páté osoby :-D ). Ale nakonec jsem to zkusil a výborná gameplay, graficky povedený svět i detaily... a kupodivu i příběh... mne velice zaujaly a pobavily. Svět, kde jednotlivé klany (luky, oštěpy... vše mírně techno) bojují proto sobě a proti strojům, které podezřele připomínají současná i prehistorická zvířata, je velmi open, rozsáhlý a zábavný. V průběhu hry se pak víc a víc odhaluje povedený příběh o potenciálním zániku Země; o vyhubení lidstva samoreplikujícími se stroji; o UI,která tzv. went rogue. Plnění úkolů a odhalování mapy ve stylu FarCry (ano, také časem trochu zestereotypní) je fakt dobré - díky povedeným mechanismům boje a zejména úžasné grafice prostředí - příroda, občas ruiny "našich" současných měst, dávné vraky aut, na kopcích zbytky satelitních antén, relikty minulosti. Příběh má hlavu i patu - možná je občas až moc ukecaný, ale hodně často při něm tak nějak podvědomě zamrazí... RPG prvky jsou zahrnuty ve vývoji postavy hlavní hrdinky Aloy a i v možnosti modifikací zbraní... Neříkám, že se ke hře vrátím, jako to jde třeba u zmíněného, ještě komplexnějšího Skyrimu, (HZD je primárně v podstatě akční střílečka) ale rozhodně jsem si ty dlouhé hodiny pobytu v možné budoucnosti lidstva velmi užil!!! Prostě doporučuji, navíc je teď za slušné peníze k dostání Complete Edition i s DLC The Frozen Wilds.

ZÁVISLOST (Android)... tedy FALLOUT SHELTER (Android) :-))

... zapomenut je Pixel Dungeon, v propadlišti SD karty spinkají Plants vs Zombies 2, supernávykový Bejeweled Blitz je zanesen prachem dní... i moji oblíbení vojevůdcové v Glory of Generals smutně civí na orezlé tanky a křižníky... protože Overseer vládne!!! :-) Bethesdě nestačí, že hraním Falloutu 3 a New Vegas jsem strávil desítky hodin života a že se pomalu chystám na zakoupení Falloutu 4... oni ještě musí vydat hru i pro přenosná zařízení... a udělat ji nechutně návykovou... Je to vlastně banální... trapná budovatelská RTS - kopete díru v zemi a zaplňujete ji produkčními místnostmi, ubikacemi, sklady... množíte, trénujete a levelujete svoje vault dwellery... a oni za to, jako mravenci, produkují elektřinu, vodu, nosí z radioaktivní pustiny zbraně, oblečení a věci... a pořád dokola a dokola to samý... a NEJDE se od toho odtrhnout... mravenci totiž pracují, i když je tablet vypnutý... takže při dalším zapnutí musím zpracovat donesený materiál, přemístit je do jiných cvičících místností, dát jim lepší vybavení... a zase a zase... dostat do ruky toho génia, co to vymyslel, tak bych ho snad nakopal :-)) DOPORUČUJI, ale pak mě nebijte za to, že váš život v normální realitě skončil :-))...

PIXEL DUNGEON (Android, od roku 2012)

Her na mobily a tablety s OS Android je poměrně velmi, velmi mnoho, některé jsou placené, jiné ne, některé vyžadují během hraní připojení na internet, jiné ne, některé jsou předělávkami "normálních" her, jiné jsou originály... prostě každý si vybere. Pixel Dungeon je úžasná offline singleplayerová roguelike hra :-)) Roguelike znamená retro design; neustálé umírání, založené na náhodné shodě okolností; a vysokou návykovost :-)) Je to takhle - máte panáčka (4 třídy bojovník, mág, zloděj a lovkyně) a s ním musíte projít 25 pater náhodně generovaného bludiště, nasbírat co nejkvalitnější předměty, panáčka vylevelovat co nejvíc a pak se v hloubce 26. úrovně necháte zabít od boha Yog-Dzewy nebo některé z jeho zrůd :-) ... a zfrustrovaně hned začnete hrát znova :-))) I když - ve skutečnosti jde hra dohrát (už se mi to podařilo 2x z 255 her ;-)) - a ve stejné skutečnosti většinou do pater 20 a hlouběji vůbec nedojdete, náhoda nebo špatné štěstí jsou prostě blbci!!! :-))) Objektivně řečeno - nebýt úžasných Plants vs. Zombies 2, tak řeknu, že je to jasně nejlepší hra na přenosná zařízení - navíc, s láskou při tom vzpomínám na podobnou DOSovou hru Ragnarok, kde člověk umíral snad ještě častěji a která snad ani dohrát nešla... ale zase šlo podvádět a do jiných adresářů si schovat uložené pozice :-)))

PLAYSTATION

RED DEAD REDEMPTION 2 - první dojmy (PS4)

Všude 100 % nebo 10/10; hype před vydáním až někam na Měsíc... a výsledkem je... naprosto dokonale vypadající hra s výborným příběhem... a s několika velmi opruzujícími mechanismy. Takže: prostředí - je úplně úchvatné... příroda, počasí (ten sníh v horách je fakt nechutnej), efekty vody, panoramata, zvířata, neuvěřitelně velký a obydlený svět; příběh je... super :-), Dutchův gang je v problémech poté, co se jedna akce trochu podělala... a snaží se uniknout pronásledování a znovu se nějakým způsobem etablovat v zemi plné gangů, šerifů, potenciálních oběti... a kulometů Maxim... :-) ...a hráč v pozici jednoho z členů gangu, Arthura Morgana, je účastníkem toho všeho. Vzhledem k nedostatku času jsem zatím s bídou v desetině hlavní dějové linie, ale i tak musím říct, že jsem velmi spokojen... a navíc - to množství náhodných setkání, dílčích úkolů a možných aktivit odvádějících pozornost je fakt neuvěřitelné :-) A teď k největšímu problému... hodně recenzí bojuje se snahou o přiblížení realitě - ztělesněné zejména potřebou jíst a převlékat se podle počasí (aby Arthur neumrznul nebo se nám nepřehřál) - s tím já se ještě docela srovnám... ale zcela rostu z craftování a shánění materiálů na něj. Zvířata jsou několika různých kvalit - takže pro výbornou kůži či kožešinu musíte střelit to nejkvalitnější... a pak ještě doufat, že jste výstřelem kůži náhodně nepoškodili a tím nedegradovali :-/ Craftování je pak ještě horší... sice chápu, že v reálném životě taky za vteřinu neudělám na ohni deset stejků najednou a že nenaříznu špičku 50 nábojů jedním fiknutím nože... ale dělat po jednom je prostě strašlivej vo... pruz!!! Trochu mám také problém s ovládáním, respektive rozmístěním funkcí na tlačítkách, ale to je asi spíš věc mojí špatné motoriky a koordinace... ale už jsem omylem zastřelil hodně nevinných lidí, když jsem chtěl zahájit rozhovor :-) První dojmy tedy převážně OK, cestování na koni sice není tak rychlé jako jízda sporťákem v GTAčku, ale díky úžasné krajině to jde vydržet... a když si k tomu pustím High Desert Rambler od mých oblíbených Wynchester (recenze zářijového koncertu o pár odstavců níže) je to paráda!!!!! :-))) Bonusová informace - když jsem hodil dynamit do rybníčku... tak po výbuchu nevyplavaly žádný mrtvý ryby... že zrovna na tohle Rockstar nepomyslel??? :-PPP

GTA V (PS3, 2013)

... aneb jak kritizovat dokonalé - třeba tím, že zmíním věc, která mne u prozatímního vrcholu GTA her mrzí a obtěžuje nejvíc... :-))) A tou věcí je... malá interaktivita prostředí... Je mi jasné, že ve skutečnosti je, vzhledem k obřímu územnímu rozsahu, miliónům grafických detailů, aut či obyvatel, moje přání možná technologicky nerealizovatelné... ale ty stovky nepřístupných domů a obchodů mě úplně frustrují. Ano, není to žádný Skyrim, kde mají města maximálně pár desítek domů, ale i tak by potěšilo, kdyby aspoň do některých domů šlo vlézt - zejména na venkově by to bylo fakt zpestření - když člověk narazí na nějakou opuštěnou, zajímavě vypadající farmu... a podívá se jí tak akorát na zahradu... o obchodech ani nemluvě, těch pár otevřených benzínek (a samozřejmě AmmuNation) je prostě bída... Jinak, jinak asi není co kritizovat :-) Obrovský otevřený svět (tentokrát už od začátku hry), výborná grafika - třeba počasí je úplně BOŽÍ, stovky aut, zvířata v přírodě, zpátky jsou i hravější momenty, které mi v GTA IV chyběly - RAMPAGE is back :-)) Nápad se třemi hlavními postavami, mezi kterými jde přepínat je dobře zvládnutý. Příběh je jako vždy velmi zábavný a poučný :-D, občas i s možností volby, rozhovory hlavních postav v rámci misí jsou často k popukání... a jasně vede Michaelova konverzace s Trevorem a konstatování, že T. je "proto-hipster" :-))))))))) Takže shrnutí - 10 z 10 možných; jestli ušetřím PS4, tak si koupím i verzi pro ni, pokud do té doby vyjde :-D. A teď mě napadla ještě jedna otravná drobnost... rozhlasových stanic je tam asi dvacet... a všechny stojej za houby :-/ pryč jsou časy, kdy jsem ve GTA Vice City někde zaparkoval a poslouchal oduševnělé debaty na různá témata nebo v GTA San Andreas se těšil, až mi metalová stanice zahraje Judas Priest nebo Madhouse od Anthrax... v GTA V je to všechno tak nějak stejné a nijaké, a Radio GaGa nebo Big Log od Roberta Planta to nezachrání... :-)

DRAGON AGE: INQUISITION (PS3, 2014)

Jak se, sakra, vyhnout srovnávání s TES Skyrim... aneb souboj, který Bioware nemůže vyhrát :-)) Velký barevný svět, spousta questů, oblud, předmětů... a stejně jsem nakonec skončil podobně jako třeba Far Cry 3 - chci to dohrát, ale od jistého momentu už jen tak nějak z povinnosti, abych viděl, jak dopadne příběh a ne abych se pobavil hraním... Asi je to jen můj subjektivní dojem, protože hra jinak sklízí dobré recenze, lidi si to kupují... ale mne tam prostě otravuje hrozná spousta věcí: ta divná (ne)prostupnost krajiny, která občas vyžaduje zmatené pokusy o vyhopkání na nějakou terénní elevaci - často mě to zfrustruje natolik, že se na tam umístěný předmět raději vybodnu; hrůzné rozhraní inventáře i craftování - šatit a živit companiony mě stojí příliš mnoho nervů a úsilí; soubojový systém založený na epileptickém motání se a pobíhání davu mých 3 spolubojovníků - ale kdybych je tam neměl, asi bych toho moc nepřežil... Prostě rozpačité dojmy... je to lepší než oba předchozí díly, zejména rozsahem a větší nelinearitou, chci vědět jak to dopadne - tj. to chci dohrát... ale Skyrim to prostě není!!!! :-DD

DIABLO III (PS3, 2014)

Protože nemám PC s dostatečným hardwarem, musel jsem čekat až Blizzard vydá verzi pro konzoli... to se stalo v roce 2014, takže vlastně ani nemám takový hrozný skluz (PC verze vyšla 2012) :-) I tak jsem si vlastně zprvu nebyl jistý, zda se mi do pokračování legendy vůbec chce - asi se na mně trochu podepsaly takové ty věci okolo povinného připojování k internetu; nejistota, zda se to povedlo; obava z ovládání hry gamepadem... a nakonec to dopadlo tak, že jsem k tomu sedl a hrál a hrál, dokud nedohrál... respektive, protože nejsem korejský teenager, jsem hrou trávil "jen" každou volnou chvíli :-) A na konec musím říci, že... smíšené pocity. V podstatě je to jen vylepšené Diablo I a II s nový, trochu hezčím kabátem, s různými variacemi na původní monstra, obrovským množstvím (možná až příliš) předmětů... a novým způsobem craftování... a to je tak všechno. Ano, sedl jsem, a neodtrhl se až do konce všech 4 obtížností... ale pak mě to ani nějak nenutí zkoušet to hrát znovu s jiným povoláním postavy... ale třeba už jsem prostě na ty hack and slash věci příliš starý... :-) ... a ano, ovládání gamepadem a i celé rozhraní hry se velmi povedlo :-)

GRAN TURISMO 6 (PS3, 2013)

... aneb jak může dokonalá hra být zklamáním... tak jsem se vrátil ke své recenzi Gridu dvojky a musím konstatovat, že má víra ze závěru textu nedošla naplnění :-/ Ano, je to ještě hezčí, i diváci jsou o malinko méně 2D :-), aut je tam milión, trochu se zlepšila ekonomika a využitelnost některých aut pro více závodů... a sterilní nuda z tupého kroužení zůstala... Ano, je mi jasné, že takhle ve skutečnosti asi závody vypadají... pokud se dostanete do čela, tak prostě do zblbnutí jedete daný počet kol a nesmíte udělat ani chybičku... ale to je prostě pro mne nuda... teď už definitivně chápu, proč tam v názvu mají, že je to driving simulator... protože ta věc tak nějak nenaplňuje termín "hra"... jdu si koupit Wolfensteina nebo nějakou jinou FPS a pěkně si to užiju :-)))))))

GRID 2 (PS3, 2013)

Po sterilním Gran Turismu 5 (2010) přišel sterilní Grid 2 :-( No, možná ne zcela, ale asi jsem čekal něco jiného, lepšího :-) Grid jednička byl velmi akční závodní hrou s menším počtem aut, s malými možnostmi tuningu nebo jiných kravin, ale byl tak nějak živý - závody byly neuvěřitelně dynamické, frustrující a jízdní model možná nebyl tak realistický jako v sérii Gran Turismo, ale byla to nepoměrně větší zábava. Teď přišel Grid 2 a jediné, co tam zůstalo je ten živý jízdní model (který mně vyhovuje :-). Přibylo relativně velké množství značkových aut, ale jediné co s nimi můžete dělat, že jim nalepíte samolepky sponzorů a pohrajete si s barvami karosérie... což je super, ale pro nás, co závodíme z pohledu řidiče, to je k ničemu :-). Přibylo několik frustrujících módů, mezi kterými vede idiotské předjížení pickupů nebo dodávek nebo čeho, a objevil se příběh, v kterém za výhry získáváte fanoušky... nejprve lokálně, pak kontinentálně a pak celosvětově... a já se ptám - komu to prospěje?? :-))), pro mne je to zcela demotivující... fanoušci přibývají, vám se otevírají další šampionáty... a v nich jezdíte auty, které vám předskriptovaně přiděluje hra. Já chci vyhrávat peníze, a kupovat si za ně auta jaká chci, a dělat si s nimi tuning (jako v Gran Turismu), současně chci ovšem zábavně závodit (jako v Gridu) a ne do zblbnutí bezchybně kroužit desítky kol jako v Gran Turismu... takže to dopadlo jako vždy... na konci roku možná vyjde další díl Gran Turisma a já do té doby budu doufat, že novinka bude malinko gridovitější... :-)))))

XCOM: ENEMY UNKNOWN (PS3, 2012)

Tak jsem se dočkal, všichni jsme se dočkali :-)) Remake klasiky UFO: Enemy Unknown pro next-gen konzole se opravdu povedla... a to tak nějak komplexně. Výborná hratelnost, povedené ovládání přes gamepad, slušná grafika, zvládnutý soubojový systém a samozřejmě duch původního UFOa :-), tj. neustálý tlak na vybalancování vědy, produkce a financování, který jde ruku v ruce se stupňující se aktivitou emzáků, to všechno poměrně spolehlivě navozuje závislost... minimálně na několik večerů, než Zemi zachráníte aspoň podruhé :-)). Opravdu dobře jsem se pobavil a výtky mě napadají vlastně jen dvě (a možná jde o technologické limity) - vůbec by nevadilo, kdyby hra byla tak nějak větší - tedy třeba více technologií k vývoji a tím pádem více různých zbraní a možná trochu více různých prostředí pro jednotlivé mise, stejně tak by určitě bylo zajímavější, kdyby ufonští vetřelci v rámci svého tahu vyvíjeli vlastní aktivitu už od začátku mise a pasivně by nečekali na jednom místě do prvního kontaktu (s výjimkou misí Alien Teror to tak (ne)dělají vždy)... V globálu jde ale i tak o hru, která je prostě dobrá... a to v současné době není málo :-))

RESISTANCE 3 (PS3, 2011)

Miluju FPSky na PS3, nebo na Playstation obecně, protože gamepad mi na to prostě přijde ideální. A argument PCčkářů o přesnosti zaměřování střelby myší mi je úplně šumák :-) Třetí díl boje obyvatel Země proti invazi Chiméřanů spojuje ty nejlepší herní mechanismy z obou předchozích dílů; výběr i upgrade zbraní jsou zajímavé, nepřátelé jsou nejen nebezpeční ale i řádně odporní, okupované Spojené státy jsou opravdu pochmurné, linearita vůbec nevadí... a pokud se bavíme o frenetické akci a bezhlavém střílení... kam se na to hrabou všelijaké ty BodyCounty a Bulletstormy, tady je to opravdu boj o život!!! Škoda, že singleplayerová kampaň není delší... dohrál jsem ji za den... ehm, ovšem nepřetržitého hraní :-))))

DEUS EX: Human Revolution (PS3, 2011)

Původní Deus Ex (2002) a jeho následovníka Project Snowblind (2005) jsem si na PC, respektive na PS2 poměrně užil - příjemné FPS s zajímavým zvyšováním úrovně a schopností postavy se hrály opravdu dobře. Human Revolution není příjemná, je doslova boží!!! Výborný příběh, pestrá hratelnost (sice lineární, ale chytře :-)) a grafické možnosti Playstation 3 překonávají všechny střílečky, které jsem hrál v poslední době (Body Count, Bulletstorm, Haze, Wolfenstein, Killzone 3 dokonce i Bioshocky). Kromě pestrého arzenálu zbraní, výborně zpracovaného prostředí i dynamiky hry (ať je to co chce) je mimořádně povedený i systém levelování kybernetických upgradů hlavního hrdiny. Rozhodně hra, která by neměla uniknout pozornosti - navíc v současné době se sežene už okolo pětistovky.

L. A. NOIRE (PS3, 2011)

Lineární nelinearita nebo lineární... prostě L. A. není Liberty City :-))) Loňská detektivka L. A. Noire vydaná pod hlavičkou Rockstaru (tj. autorů série Grand Theft Auto) sklidila spousty kladných recenzí, zejména kvůli inovativnímu přístupu k animaci postav a zejména jejich mimického svalstva... potom je tady ovšem také otázka hratelnosti... máte realistické, obrovské Los Angeles z konce 40. let minulého století... a kromě předskriptovaných misí se v něm tak akorát můžete projíždět... prostě taková trochu živější Getaway (PS2, 2002 - děj v současném Londýně) na nextgen konzoli - zajímavé prostředí, poměrně dobrý příběh, ale nějak to prostě nechytne... Ano, nakonec jsem se srovnal s lineárním příběhem a repetitivností misí (policejní práce asi taková je - ale tohle je přece HRA!!!) a výsledek vyšetřování řady na první pohled vzájemně nesouvisejících zločinů mne docela chytil, ale i tak - hrát to znovu, abych dosáhl lepšího bodového ohodnocení... to asi ne. Vyslýchání podezřelých a kladení otázek podle jejich tváře je poměrně nuda (a navíc asi nemám talent na odhad toho, co který ksicht znamená :-))), jízda po městě je také nuda, hledání všech 100 modelů dobových, stejně vypadajících aut je také... ale grafika je výborná, některé herní mechanismy také docela ujdou... dohrál jsem to úspěšně do konce, díky tomu si teď můžu hrát Bioshock jedničku a těším se na další GTA - takže 7 z 10 možných :-)

THE ELDER SCROLLS V: SKYRIM (PS3, 2011)

Tak to je konec, již nikdo mne od konzole neodtrhne, musím se hodit marod, abych nemusel chodit do práce, přestanu jíst a vyměšovat, budu jenom hrát, hrát, hrát a hrát :-)) Tak takhle nějak vznikají závislosti, fakt děkuji firmě Bethesda za její počin, stává se ze mne nevyspalá troska s vypoulenýma očima :-))) Sorry, Bioware, Tvoje předskriptované Dragon Age a Mass Effecty jsou zapomenuty, Skyrim - to je ultimátní RPG!!! I předchozí TES Oblivion byl vynikající, Fallout 3 a Fallout: New Vegas na stejném enginu jsou také super, ale Skyrim je tak nějak ještě dál. Asi se jim podařilo z PS3 programátorsky vyždímat ještě víc, nebo tam vložili nějaké kouzlo, ale prostě jsem tím zcela pohlcen. Nový způsob upgradování postavy a jejích skillů je boží, enchanting i alchymie jsou boží, herní svět je boží, monstra jsou boží, questy jsou rozmanité a zábavné, draci jdou zabít... ještěže se hra občas zasekne nebo konzole se v teplém počasí přehřeje, jinak bych u toho seděl furt :-))

BIRDS OF STEEL (PS3, 2012)

No, jak asi začít... nejde se tomu prostě vyhnout: My letci máme ocelové ptáky! :-)) Jak ale popsat frustraci, kterou mi tato uštědřila, to fakt nevím. Letecké simulátory... to by mohly být moje nejoblíbenější hry... kdyby je někdo někdy udělal na PS3 pořádně... Stále se domnívám, že kapacita PS3 umožňuje zpracování graficky i hratelně výborného leteckého simulátoru přesně na hraně mezi tupou arkádou a superrealistickým (tj. nepoužitelným) dílem. Bohužel, jediné co zatím vývojáři vyrobili, jsou buď stupidní (a to se táhne už doby od PS2) arkády anebo příjemné hry (série Heroes Over Pacific/Europe), které jsou ovšem superlineární... Že by někdo udělal také dynamickou kampaň/kariéru pro singleplayer, to fakt ne... Birds of Steel sice mají v tomto směru malinký náběh - dynamické kampaně jsou ovšem jen velmi malinké a kraťoučké, a chybí v tom nějaký osobní rozvoj postavy... a vůbec... všechno zabíjí největší vada - aby člověk nějak rozumně odemkl všechna letadla, musel by být online, protože singleplayer zřejmě udělali jen tak z nutnosti... Škoda, škoda, promarněný potenciál... Zlatý Retaliator na dávném PC... jo, a nezapomněl jsem - Sturmovik se mi na PS3 prostě taky nějak nelíbí :-)

MASS EFFECT 2 a 3 (PS3, 2011 a 2012)

Díky nedostatku času, ceně i faktu, že ME2 vyšel na Playstation o rok později než na PC a Xboxu, se mi přihodila spíše příjemná věc, hrál jsem oba díly za sebou... tím pádem jsem si nemusel zvykat na ovládání, pamatoval jsem si postavy i reálie... a tím pádem mne ovšem také více bolely některé změny k horšímu, které se v trojce odehrály :-). Mass Effect je ukázkou, že Bioware umí transponovat svou mnohaletou zkušenost s epickými RPG hrami (typicky Baldur's Gate nebo nedávno Dragon Age) i do čisté scifi, a přestože herní mechanismy jsou pořád stejné, tak vývojáři a scénáristé dokážou hru udělat natolik zajímavou, že je to vlastně jedno... Komandér Shepard tentokrát (v ME3) zachraňuje nejen Galaxii (jako v ME a ME2) ale i kolébku lidstva Zemi - a je to zase velká zábava, rozhodovací procesy během celé hry vedou k poměrně výrazným důsledkům a fatalitám, mně osobně pak ani tolik nevadí, že konec nemá tolik různorodých variant, jako prý bylo slibováno, a asi není dostatečně epický... asi nejsem dost hardcore fan :-) Rozvoj postavy a úpravy výzbroje byly v trojce vylepšeny a skýtají větší zábavu, na druhou stranu dvojka měla, podle mého názoru, daleko lépe vyřešenou "agendu" průzkumu vesmíru a také mi tak nějak přišla méně předskriptovaná... což je sice blbost, protože questy hlavní linie prostě musí být lineární, ale v ME3 mě to otravovalo nějak víc... jako závěr bych obě hry zhodnotil jako jasný "must have"... pokud tedy nemáte osypky z čisté sci-fi, ale i tak :-)

DRAGON AGE 2 (PS3, 2011)

Někde níže na této stránce :-) jsem se před časem radostně rozplýval nad Dragon Age: Origins a teď to mohu zhruba zopakovat - výborná hratelnost, velká ukecanost, která je naštěstí natolik povedená, že si dialogy občas i čtu :-), poměrně zajímavý rozvoj postav, výborná inteligence NPC spolubojovníků. Děj se tentokrát odehrává ve městě Kirkwall a jeho okolí, kde začínáte jako utečenec v době událostí z prvního dílu a postupně se, při troše snahy a významné míře umně skryté linearity :-), stanete místním Šampiónem a... bude konec :-))) V DA 2 se hráč sice tolik nepotká s darkspawnovskou nákazou, ale bojů s lidskými i nelidskými protivníky si užijete více než dost, navíc závěr je tedy opravdu hustý, zejména v okamžiku volby, ke komu se přikloníte :-). Dal bych i 8 z 10 možných, kdyby ovšem nebylo jedné hrůzné věci... stále se opakující prostředí... vývojáři si opravdu ušetřili práci, takže všechny jeskyně, podzemí i domy jsou v podstatě stejné, maximálně vás některé dveře někam nepustí... to je prostě hnus... ještěže jsem si počkal až cena klesne na polovinu... A vůbec, teď už se hodně těším na TES: Skyrim :-))

DEAD SPACE 2 (PS3, 2011)

"Third person shooter" a "survival horror" - dva termíny, které mne u her opravdu hodně odrazují - jediné, co je pro mne ještě horší, je "point and click adventura" a "hopsačka" :-))) Dobré recenze, scifi tématika a úžasné slevy v Tescu mne nakonec přesvědčily, abych si druhý díl série Dead Space pořídil... a teď nejsem daleko nadšení... zmutovaní nekromorfové útočící v potemnělých koridorech kosmické stanice i ve veselých interiérech dětských ubikací, výborná hratelnost i zpracování prostředí včetně HUD interface, zajímavý příběh, prostě opravdu velká zábava. Svatokrádežně musím prohlásit, že v daném případě by možná dokonce klasický first person pohled byl na škodu, protože by hráč (díky melee charakteru většiny nepřátel) byl ochuzen o nechutné - a povedené - záběry, kdy jeho postavě skočí monstrum na záda a snaží jí vysát/rozbít/rozleptat lebku. Grafika je také opravdu povedená, takže jedinou výtku bych možná měl k délce singleplayerové kampaně, necelé dva dny - navíc s mým častým přerušováním hry kvůli jídlu :-), jsou poněkud málo :-)

DUKE NUKEM FOREVER (PS3, 2011)

Skoro století čekání :-))) a výsledek vzbuzuje rozpaky :-). Ne, ve skutečnosti o rozpaky nejde, recenze byly sice spíše dehonestující, ale já jsem spokojen. Ano, grafická úroveň prostředí a kvalita detailů jsou spíše out of date (zejména v porovnání s aktuálními FPS jako Killzone 3, Bioshock 2 nebo Resistance 3) ale zábava, i díky efektu "je to legendární Duke Nukem", je to pořád veliká. Navíc nejsme v politicky korektní Americe, takže silácké a genderově nevyvážené hlášky spolehlivě pobaví. Jak to jen shrnout - sice jsme se nedočkali technologicky dokonalé áčkové střílečky, ale každý kdo hraje pro zábavu, si to opravdu užije, hlavní nedostatek vidím jen v tom, že je tam příliš mnoho puzzle okamžiků - místo hledání switche, který někam otočí jeřáb, bych raději střílel po další vlně prasocajtů :-))

BIOSHOCK 2 (PS3, 2010)

Monumetální podvodní město Rapture se poprvé objevilo v prvním dílu legendární FPS Bioshock z roku 2007 - tu jsem sice nikdy nehrál, ale rozhodně jsem ji registroval jako velmi dobře hodnocenou a takřka kultovní hru. Druhý díl jsem nedávno zakoupil, čerstvě dohrál, a jsem zcela nadšen... zejména celkovou grafickou prezentací, ale i hratelností a důrazem na příběh. Pochmurný, zdevastovaný podmořský habitat, obývaný zmutovanými obyvateli a jejich smrtelně nebezpečnými stvořeními, prosklené stěny umožňující pohled do hlubin oceánu, všudypřítomná, úžasně "živá" voda, která prosakuje do interiérů ze stropů a stěn, to všechno působí neuvěřitelně realisticky. V kombinaci s vybalancovaným ovládáním boje i skvělou zvukovou stránkou hry je to opravdu požitek - opravdový protipól frenetických stříleček typu Killzone, kde člověk ani nemá čas vnímat prostředí cizí planety pro neustálý příval olova ze všech stran... již se chystám pořídit si zpětně i první díl, naštěstí byl na PS3 snad také konvertován...

BULLETSTORM (PS3, 2011)

Historie se opakuje, je to prostě pravda... v případě počítačových či konzolových her snad stoprocentně. V roce 2006 se firma Criterion chystala vydat hru Black a hype okolo nám sděloval, že to bude "nejlepší FPS střílečka všech dob"... a pak z toho byla poměrně krátká hra, sice dobrá, určitě velmi akční a hratelná, ale že by převálcovala vše okolo... to tedy rozhodně ne, ale i tak jsem si ji poměrně oblíbil. Letos vydali Electronic Arts hru Bulletstorm :-))) Recenze se, mimo jiné určitě také díky masivní přesvědčovací kampani občas pozastavují nad nenaplněnými očekáváními, slabostí příběhu, či totální linearitou - a já jsem spokojen, jako hra na odreagování to skýtá velké množství zbraní i nepřátel, zpestřením je systém bodování různých způsobů likvidace protivníků... délka singleplayer kampaně je poměrně slušná... a navíc s letní slevou v JRC :-))

FALLOUT: NEW VEGAS (2010)

Fallout 3 mne po svém vydání v roce 2008 zcela nadchnul. Pokračování prvních dvou legendárních izometrických PC her přineslo úžasnou možnost hraní 3D z pohledu první osoby; a postnukleární Washington D.C. byl fakt boží - a Playstation 3 je taky boží :-). New Vegas vydané o dva roky později nepřináší technologicky mnoho nového... ale přináší nový příběh, nové prostředí (kdo neuhádl, tak Las Vegas :-)), a je taky naprosto boží. Nová, zmutovaná monstra a trochu vybalancovanější obtížnost již ze hraní nedělají procházku růžovým sadem, jako tomu občas bylo ve F3, činy hráče se projevují v přístupu jednotlivých frakcí k němu, několik alternativních zakončení hlavní dějové linie přináší nejen zátěž pro rozhodovací procesy ale také potřebu zahrát si hru ještě aspoň jednou :-). Po pochmurném bloudění depresivní krajinou zdevastovaného hlavního města ve F3 je prostředí Vegas rozmanitější a zábavnější, na druhou stranu hlavní quest není tak osudový, ale to vůbec nevadí! Jedinou malou závadou je nutnost velmi častého ukládání z důvodu ochrany před frustrací - opravdu to tu a tam zamrzne a je konec - recenze nelhaly, i když předpokládám, že majitelé PC to mají zabugované ještě daleko, daleko víc :-))

GRAN TURISMO 5 (PS3) - aneb poločas rozpadu :-))

Tak jsem v půlce, co se týče odjetých a vyhraných závodů možná za větší půlkou... a pochybnosti naznačené v předchozím odstavci (o něco níže :-) sílí. Je to často nuda, počítačoví řidiči nedělají chyby, pokud jim to někde ustřelí mimo trať, tak se tam hned vrátí zcela bez ztráty rychlosti, když do mne zezadu zlehka štouchnou, hned jsem v totálních hodinách, když do nich šťouchnu já, hned jsem v hodinách... vzhledem k tomu, že přístupnost závodů je odstupňována hlavně značkou vozu nebo zemí výrobce, člověk musí kupovat to nejdražší a nejrychlejší, aby obstál... a pak se občas nudí, protože je přemotorovaný a daleko nejrychlejší... ale kdyby to neudělal, tak by v jiném závodě hned dostal 2 a více kol od superzávodních soupeřů... zlaté GT3, kde byly i závody podle výkonu, čili se opravdu na krev závodilo - se stejně rychlými soupeři... Rozhodně bych tedy řekl, že GT5 má očekávání nenaplnilo :-((.... ...a jinak - pořád to hraju, skoro v každé volné chvíli, takže, ehm, asi to vlastně očekávání naplnilo :-))))

GRAN TURISMO 5 (PS3)

Tak jsme se dočkali... po vynikající trojce, spíše monotónní čtyřce je tady další pokračování ultimátní závodní série, poprvé programované přímo pro PS3! Zatím jsem tak v setině celé hry, čili jen základní dojmy: bloody hell, to je ale obtížný... asi to zase nezvládnu celé :-)). Grafika úžasná - povrchy, světlo a stín, mechanika pohybu aut vynikající, ale... V mnoha recenzích i při srovnávání s hrami, jako jsou Need for Speed nebo Grid, je občas zmiňována jistá sterilita GT - něco na tom bude, Gran Turismo prostě není arkáda - jedna malá chyba v jinak vyrovnaném závodě a všechno je v kopru... pořadí, peníze, nálada :-) - tady se prostě ztráta dá dojet jen výjimečně. Obvzlášť vyšší úrovně budou pro mne zřejmě docela očistec, protože každý závod, který má více než pět kol je pro mne obrovskou zkouškou trpělivosti a soustředění. Odcházím do garáže a za chvíli vyrazím na trať :-)

RED DEAD REDEMPTION (PS3)

Grand Theft Auto na Divokém západě :-), a funguje!! Aby také ne, když autorem je firma Rockstar autor série GTA. Co dodat kromě 8/10... Jste desperát, který se "polepšil" a chytáte jiné desperáty, jezdíte na koni (boží, fakt se to hodně povedlo), střílíte kojoty, medvědy, supy, mexické vojáky. Trochu jsem se konceptu zdlouhavého ježdění prérií bál a nakonec jsem byl příjemně překvapen - některé přejezdy jsou sice zdlouhavé, ale naštěstí se všude něco děje, úkoly mimo hlavní dějovou linii jsou zábavné a zajímavé, jízda na koni je úchvatná... ale, na tom koni prostě nenabouráte do protijedoucího auta, ani neskočíte z mostu... to by bylo super, kdyby to byl Divoký západ s moderními auty... pak by tam ale nebyla jízda na koni... jdu radši nahánět další stádo krav směrem k ranči :-)))

GRAND THEFT AUTO - Episodes from Liberty City (PS3)

Uff, takzvaný DLC (downoladable content), který je běžně přístupný PCčkářům a lidem doma připojeným na Internet, se dostal i na disk, takže jsem si mohl zahrát dva další dodatky k GTA4. Jedná se v podstatě o dvě samostatné plnohodnotné hry, které jsou jen o trochu kratší než původní GTA4 a ke kterým navíc ani původní hru nepotřebujete, i když bych to doporučil, protože jejich děj se odehrává tak nějak paralelně s původní hrou a mnohé události a postavy tam uvidíte z jiného úhlu pohledu. The Lost and Damned jsou příběhem motorkářského gangu, The Ballad of Gay Tony sleduje vzestup a pád majitele prestižního klubu. Oboje je obrovská legrace, některé mise, zejména v Gay Tonym, jsou opravdu divoké. Pro fanoušky sére GTA je to skvělý tip, nebál bych se říci povinnost. Jedinou slabinu PS3 verze vidím, nebo jsem si to nafabuloval :-), v tom, že grafika mi přijde o malinko slabší (ale stále je skvělá), než v původním GTA4 - možná je to tou konverzí z PC?

PAIN (PS3)

"Pain is so close to pleasure" není jen název písničky od Queen, ale také rčení, které dokonale sedne pro neobyčejně zábavnou hru Pain. Ta radost je navíc ještě o něco větší, neboť zmíněnou bolest nezažívá hráč samotný, ale pouze jeho herní postavička :-). Princip hry je velice jednoduchý - máte velký prak, do praku vložíte svou postavu a pak ji vystřelíte proti domu, výloze, autu, do metra, na střechu... a pak přijde ke slovu fyzikální model enginu a postavička se odráží, rozbíjí skla, padá do kanálu... a za to všechno se získávájí bodíky :-). Během letu lze navíc předvádět různé pozice a kousky, či se zachytit okolního prostředí a tím změnit směr letu. Narazit v pozici Superman do fasády hotelu a sundat všechny neony je velice uspokojující :-). Je to sice jen hříčka, která v dlouhodobém horizontu omrzí, ale je opravu zábavná a hlavně graficky a funkčně promakaná...

DRAGON AGE: ORIGINS (PS3)

Určitě existuje nějaký pěkný pregnantní výraz pro osobu, která úmyslně nepodlehne módním trendům, nedá na pochvalné hlasy ze všech stran ani na názory odborníků, na just si nějakou věc nepořídí... napadá mne třeba "trouba". Že já trouba si Dragon Age nepořídil už před půl rokem :-) No dobře, stejně jsem byl vytížen hraním níže uvedených Bordelands, ale i tak... Monumentální fantasy Dragon Age je velice návyková a tak nějak dobře poskládaná. Děj ani herní svět nejsou tak otevřené jako v The Elder Scrolls IV: Oblivion, člověk v PS3 verzi nemá příliš vliv na průběh soubojů, děj a interakce s jinými postavami jsou neuvěřitelně "ukecané", ale dohromady to prostě funguje. Boj proti zplozencům temnoty, intriky mezi rasami, boj o moc - to všechno tvoří výborný a uvěřitelný komplex hry, která má potenciál zaujmout v podstatě každého. I já, známý odklikávač dialogů, musím uznat, že tomto případě se autorům podařilo vytvořit tak zajímavou zápletku i běžné rozhovory, že si je dokonce i doopravdy čtu :-), navíc míra interakce NPC je na výběru odpovědí (a třeba na rase za kterou hrajete) velice závislá, čili si člověk ty texty vlastně číst musí... Jediné co bych mírně vytknul je ta podprahově umístěná linearita směřující hráče k cíli (kterého jsem zatím nedosáhnul, páč mi umřela konzole a je v opravně:-) a jistá naskriptovanost některých událostí, ale to jsou opravdu jen drobnosti.

BORDERLANDS (PS3)

9/10, hra roku 2009. Hra, která mne zaujala ve všech směrech. Není to sice nic extrémně originálního - jde o takový FPS Fallout 3, který se ovšem neodehrává na postapokalyptické Zemi, ale na planetě Pandora a hlavní dějovou linkou je hledání Vaultu (haha, Falloute :-)), což je v daném případě mocný mimozemský artefakt či poklad. Hra probíhá v klasickém schematu - questy hlavní dějové linie, díky kterým postava postupuje do dalších částí planety, a velké množství vedlejších úkolů. Hlavní důvody pro devět bodů jsou dva - vynikající hratelnost - pohled první osoby funguje výborně, obrovské spektrum zbraní, respektive jejich různé unikátní charakteristiky hru skvěle zpestřují, RPG prvky u jednotlivých postav (na výběr jsou 4 druhy povolání) jsou také přínosné. Druhým kladem je grafika - už si přesně nepamatuji ten "odborný" název, ale kombinace komiksové (kreslené) stylizace a renderované reality funguje skvěle a exteriéry i interiéry jsou zábavnější i paradoxně "uvěřitelnější" než zmíněný Fallout. Mezi mírné nedostatky by mohla patřit menší rozloha herního světa - ale to asi jen ve chvíli, kdy člověk srovnává s Falloutem - toto je ale FPS :-), a jistá repetitivnost jednotlivých typů questů, ale zábava při střílení tyto problémy v pohodě eliminuje. Doplněno 10. 12. 2009: včera jsem to konečně dohrál... poslední úseky před cílem jsou docela maso, navíc okořeněné výborným chováním navzájem znepřátelených frakcí NPC, které se primárně střílí mezi sebou :-) Recenze upozorňovaly, že samotný závěr je poněkud zklamáním - je to tak, končí to tak nějak bez ohromujícího finále (závěrečný boss je sice hnusná obluda, ale jeho hlavním rysem je velký objem hitpoints nikoliv nebezpečnost), ale celá hra je natolik kvalitní, že mi to ani nevadilo.

THE SIMPSONS GAME (PS3)

Povinnost. Nemám rád (tj. neumím hrát, nebaví mne, nejsem na to dost šikovnej) adventury, hopsačky či skákačky... Ale tohle jsou Simpsonovi!!! Bart, Líza, Marge, Homer a to mimino :-))) Je to hrozná sranda, všude jsou tam hlášky, mezi misemi volný pohyb po Springfieldu, kde chodí samé známé postavy... ale prostě je to jen 3D hopsačka... Různé mise lze absolvovat s různými postavami z oblíbené rodinky, každá má několik unikátních vlastností - ty jsou v některých případech jedinou možností jak úkol dokončit. Design misí/úrovní je naprostá simpsonovská klasika - zábava, zábava, zábava - kdybych byl schopen hrát hry tohoto druhu tak bych možná dal i 9/10 (občasné problémy z kamerou), jako hopsačkový lempl dávám 7/10, ale s poznámkou, že na celém světě jedině žlutá rodinka je schopna mne donutit hrát hru tohoto žánru :-)

NINTENDO DS a PSP

PUZZLE QUEST: GALACTRIX (DS)

Pokračování níže zmíněného Puzzle Questu je minimálně stejně zábavné a chytlavé jako první díl. Z původní fantasy je nyní vesmírná scifi hra, která je opět založená na kombinaci RPG a řešení puzzlů a skládaček ve stylu bejeweled/tetris. Hrací kameny jsou nyní šestiúhelníkové, což docela zhoršuje (alespoň pro mne :-) předvídání dopadu jednotlivých tahů, opět jsou k dispozci - kromě běžných tahů kameny, i různá "kouzla" - v daném případě efekty a vlastnosti vybavení, které si můžete nainstalovat na svou kosmickou loď. Pokud mohu porovnat DS a PSP verze - tak jasně vyhrává DSko. PSP mělo možná kratší načítací časy (nebo si to jenom ve vzpomínkách namlouvám :-), ale možnost využití dotykové obrazovky při řešení puzzlů na Nintendu dává člověku daleko větší uspokojení, když si jasnou pozici zkazí tak nějak sám, manuálně :-)))

PUZZLE QUEST (PSP)

Přiznávám, s hrami i hraním na PSP mám vcelku problém. Oproti Nintendo DS, kde si navíc vystačím už nadosmrti s Advance Wars :-)), je tento handheld přece jen dražší (tj. víc se o něj bojím) a není tolik handheldovitý - přece jen rychlé zaklapnutí krabičky u DS je operativnější a bezpečnější - čili PSP využívám méně často a spíše než na cestách v klidu domova, a nabídka her mi navíc trochu nesedne. Jsou samozřejmě čestné výjimky jako GTA, Burnout: Legends nebo Sid Meyer's Pirates - ale stále hledám ten správný trhák, který by spojoval hratelnost s přenosností (tj. spíše tahové věci, které lze bez problému přerušit). Puzzle Quest kombinuje logickou hru ve stylu Bejeweled - posunování prvků (diamantů, tvarů, barev, hvězdiček, lebek atd.) a vytváření řady minimálně tří identických prvků, která poté vybouchne, zaboduje, zmizí atd. s RPG fantasy příběhem. Hlavní hrdina postupným plněním questů získává zkušenost (upgradování postavy), peníze (nákup vybavení, stavba nových budov) nebo nová kouzla a družiníky. Jednotlivé questy - většinou boje s různými monstry, probíhají právě výše zmíněným způsobem logické hry, která je navíc doplněna o výbornou možnost kouzlení (barevná kolečka přidávají manu) a to na obou stranách (nic se nevyrovná pocitu marnosti, když už mám toho písečného červa na lopatě, jeho životy se blíží nule a on mě přejede za 50 životů zakouzlením jednoho nechutného kouzla). Příběh je klasický - hrdina se pomalu stává šampionem království a bojuje proti vzrůstající přítomnost Zla - časem trochu stereotypní, ale boje mají tolik možností, že i bez příběhu by šlo velmi trvanlivou logickou hru, ke které se navíc půjde kdykoliv vracet.

PC HRY

HEARTS OF IRON 3 (PC)

Když jsem se frustrovaně rozplýval nad válečnou strategií Hearts of Iron 2 (ze které se mezitím stala jedna z mých nejoblíbenějších her, opravdu skýtá nepřeberné množství možností a navíc si občas hraje sama:-), trochu jsem si stěžoval na to, že dobývání Ruska je mnohdy strašlivě časově náročné... ehm, HoI 3 je celé strašlivě časově náročné. I v době všeobecného míru, kdy druhý díl letí obrovskou rychlostí díky tomu, že se nikde nepřesunují žádné jednotky, se tady dny a týdny (i na nejvyšší zrychlení) plazí takřka v reálném čase. Vzhledem k tomu, že se nejedná o žádnou "grafickou" hru, tak by mne opravdu zajímalo, co všechno na pozadí děje musí počítač počítat... ano, oproti dvojce se trochu změnil systém produkce a vývoje technologií (u technologií bych řekl, že velmi pozitivně), ale tím to zpomalení přece být nemůže! Asi to fakt počítá každého jednotlivého obyvatele zeměkoule, nebo co... ano, uznávám můj počítač je celé tři roky starý - ale pořád je to dvoujádro, 3 GB RAM, nesdílená grafika... toto je hra, u které by člověk mohl zemřít - vyčerpáním z pozorování pomalu obracejícího se kalendáře :-(((

TO NEJLEPŠÍ... ANEB POVINNOST PRO KAŽDÉHO

HEROES OF MIGHT AND MAGIC (PC)

Záměrně bez určení dílu, klasika tahové fantasy strategie, budování armád a průzkum mapy se prostě neomrzí, na vyšší obtížnosti se člověk musí snažit opravdu na krev. Momentálně aktuální datadisk k HOMM V - Tribes of the East nadále drží vysokou laťku celé série. Po trochu slabším datadisku Hammers of Fate rád konstatuji, že Tribes jsou zase klasikou v plné parádě.

CIVILIZATION I

Z pocitu povinnosti jsem si pořídil exkluzivní balení Civilization Chronicles, kde jsou i další díly až do IV, exkluzivní booklet a karetní hra ... a v podstatě jediné, co z toho hraju, je původní Civilizace (samozřejmě konvertovaná do Windows), a stále jsem schopen u hry strávit dlouhé hodiny, jako v mládí.

FREELANCER

Někde doma mám ještě originál disketu s Frontier: Elite II. Freelancer je pro mne ta správná vesmírná simulace - obchodování, objevování neznámých koutů vesmíru, boje v kosmu jsou, spolu s příběhem, dostatečně atraktivní a navíc nejde o "hardcore" titul, kde by člověk musel ovládat tisíce klávesových zkratek a mořit se s desítkami funkcí kosmické lodi - v podstatě stačí joystick do ruky a jde se na věc.

GRAND THEFT AUTO III a následující (PS2, PS3, PSP)

Těžko se mi vybírá nejoblíbenější díl, GTA IV na Playstation 3 má výhodu next-gen konzole a tedy úchvatné grafiky. Nakonec asi vyhrává Vice City, kvůli tomu, že je takové nejveselejší, a radiostanice mají nejlepší výběr hudby, reklam i rozhovorů - strávil jsem spoustu času posedáváním v zaparkovaném autě a posloucháním dialogů :-)

TIME SPLITTERS (PS2)

Aneb analogy nejsou myš. Stejně jako v případě leteckého simulátoru mi přijde ovládání FPS za pomoci gamepadu ideální. Všechny tři dosavadní díly Time Splitters ovšem nejsou jen o přirozeně pohodovém ovládání, ale zejména o úžasné zábavě - příběhové linie nejsou z nejdelších (i když ve vyšších obtížnostech se člověk dočká mnohých překvapení), ale doplňkové módy (Challenge a Arcade) jsou tak boží, ulítlé a návykové, že by Splitters měli být naprostým základem v každé sbírce her - preferoval bych TS 2, protože jejich splitscreen mód je přehlednější než u novějších TS: Future Perfect.

ADVANCE WARS - DUAL STRIKE (DS)

Advance Wars zůstanou v mých očích navždy ideální hrou pro přenosné konzole (i první dva díly, designované na Gameboy). Válečná tahová strategie, která je natolik variabilní a propracovaná, že je radostí se znovu vracet do odehraných misí a zkoušet jejiné taktiky i strategie. Zatím poslední díl Dark Conflict je skvěle hratelný, mise story módu jsou těžší než u předchozího Dual Strike, což je dobře, na druhou stranu je možná škoda, že jednotlivé "arcade" mapy mají velkou šíří možností uživatelského nastavení podmínek boje a omezený záznam dosažených výsledků jen na jeden nejlepší - trochu postrádám žebříčky a snahu dosáhnout co nejlepšího výsledku s různými veliteli armád...

ZPĚT NAHORU